Řeka Ohře

Ohře od Kolowratské skály v Lokti Co znak znázorňuje Ohře pramení mimo území Čech, ve Fichtelgebirgu u obce Weissenstadt v Německu a nejprve protéká severovýchodní oblastí spolkové země Bavorsko, pod jménem Eger. Jako Ohře se objevuje na českém území, kde pod chebským hradem tvoří ohyb, staročesky heb, odkud také pochází český název města. Německý název Chebu - Eger, tak dala městu právě řeka.
Další, tentokrát ostřejší ohyb, tvoří řeka pod loketským hradem a protože tvar koryta nápadně připomíná část lidské paže - loket, můžeme říci, že i Lokti (dříve Ellbogen) dala jméno řeka Ohře.
Území Slavkovského lesa opouští třetí nejdelší česká řeka v Karlových Varech, dále pokračuje severovýchodním směrem pod krušnohorským zlomem a u Litoměřic vtéká do Labe.
Jméno Ohře je jedním ze zeměpisných názvů, jež dokládá keltská sídla v našem kraji (1. - 4. století našeho letopočtu). Podle jedněch je odvozeno od keltského pojmenování Agara, což značí rychlou, bystrou řeku. Další teorie ovšem odkazuje na keltské slovo Ogra, značící lososovou řeku. Právě tyto nádherné ryby se totiž ve středověku v Ohři lovily. V současnosti se lososi do Ohře vrací. Na Litoměřicku již bylo uloveno několik exemplářů (například 88 cm dlouhá jikernačka v roce 2004 v Doksanech).
Po Keltech přišli do Čech germánští Markomané (do 5. století n. l.) a od 6. století byl kraj od Chebska na východ osídlen slovanskými kmeny. Německé obyvatelstvo sem pronikalo kolonizací od 13. století. Právě němečtí osídlenci byli většinovými obyvateli poohří až po Postoloprty, do svého odsunu po roce 1945.


Výhled na údolí řeky Ohře z Lovecké vyhlídky (květen 2003) Dřevěný křížek Dřevěný křížek s údolím Ohře Pohled od dřevěného křížku Ohře od Kolowratské skály Loketská věž od dřevěného křížku Loket  z Goetheho vyhlídky (březen 2003)
Související odkazy:
Teplá
Loket
Poslední aktualizace: