Kostel svatého Mikuláše pod Krudumem

Kostel svatého Mikuláše pod Krudumem Co znak znázorňuje Již několikeré generace si v našem kraji vyprávějí pověsti o bájném kostele svatého Mikuláše pod vrchem Krudum. Nesmírné bohatství, které pod ním má ležet nedalo spát mnohým hledačům pokladů, kteří jeho okolí překopali skrz naskrz. Mnozí historici pochybovali o jeho existenci, protože nebyly důkazy, že pod Krudumem kostel opravdu stál. Dokonce ani velký znalec a autor mnoha knih, zabývajících se oblastí dnešního Slavkovského lesa A. Gnirs existenci svatého Mikuláše věrohodně nedoložil.
Až v roce 2002 se z iniciativy nadšenců z Horního Slavkova podařilo sehnat finance na uskutečnění seriózního archeologického výzkumu, který vedl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák, za přispění studentů, kteří si tady opravdu "mákli". Odměnou jim bylo, objevení a vykopání pozůstatků pozdně románské stavby, která skutečně byla kostelem.
Její půdorys se nápadně podobá asi 20 km vzdálenému kostelu svatého Linharta.
Kostel měl obdélníkový presbytář i hlavní loď a dva východy, jeden na jih a jeden na sever. Jeho délka byla 25 metrů, šířka 12 metrů a sahal do výšky 12 metrů. Střechu měl, jak ukazuje nalezení množství pálených střepů, krytou cihlovými prejzy.
Archeologové se pro podobnost s kostelem svatého Linharta domnívají, že se na jeho stavbě mohli podílet stejní stavebníci. Stejný je i použitý materiál a také zmínky v písemných pramenech se takřka shodují. O svatém Linhartu se poprvé píše v kronice z roku 1246, o Mikuláši o pár let později, v roce 1253, v darovací listině krále Václava I.,kterou předal řádu křížovníků s červenou hvězdou do užívání farní kostel svatého Václava v Lokti a jeho tři filiální kostely, z nichž už však dnes ani jeden nestojí. Byly to: kostel svatého Wolfganga, kostel svatého Jana Křtitele, který stál u východní cesty ( kousek nad mostem u Epiagu ) a právě kostel svatého Mikuláše, stojící u jižní cesty.
Archeologům dlouho nebylo jasné, proč na tomto návrší pod Krudumem vlastně kostel stál. Původně se domnívali, že v blízkém okolí stála osada ( podobně jako u Linhartu ), nebo pevnost, která chránila starou obchodní stezku. Až nález starých důlních děl pod kostelem definitivně potvrdil hypotézu, zmiňovanou ve starých mýtech, že stavba byla opravdu hornickým kostelem.

Vykopaný kostel v roce 2002.

Cesta pod návrším, kde stojí kostel svatého Mikuláše, od Nadlesí Pohled na vykopané zdivo bývalého kostela Severní stěna kostela, s vykopanými střepinami střešních prejzů Krudum, vykukující za stěnou kostela Výkop u východní zdi Zbytky jižního vchodu Severní vchod do kostela Detail střešní krytiny

Exponáty, týkající se svatého Mikuláše, na výstavě o karlovarském vřídlovci v karlovarském muzeu ( listopad 2002 ).

Kusy vřídlovce, nalezené během průzkumu svatého Mikuláše Dobová keramika Zaměření archeologického výzkumu

12. 9. 2005 při příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví byl kostel svatého Mikuláše předán veřejnosti. Skončilo tím čtyřleté úsilí badatelů, kteří kostel, opředený legendami nejprve nalezli a postupně vykopali z hlubin země. Úspěchem, podle Jiřího Klsáka též je, že se podařilo stavbu vystavět a zakonzervovat, což není vždy pravidlem. Hlavní zásluhu na zaopatření prostředků a všeho potřebného k tomuto významnému archeologickému objevu má především Sdružení dětí a mládeže, v čele s Vladislavem Podrackým.
Záhadný kostel je dnes opatřen vkusnými ukazateli a informačními tabulemi a v jeho okolí přibývá turistů, kteří si ho chtějí prohlédnout.

4. 12. 2005 se v kostele konala slavnostní bohoslužba, kterou sloužil velmistr řádu křížovníků s červenou hvězdou Jiří Kopejsko. Po mši se vydal svatý Mikuláš s čertem a andělem nadělovat dětem dárky, tak jak se traduje v dávných bájích. Touto událostí se pokoušejí badatelé navázat na starou tradici a oživit tím zájem o tuto památku.

Mše sloužená velmistrem Kopejskem na sv. Mikuláši v prosinci 2005 Mikuláš jde od Krudumu nadělovat dětem dárky

Podle nejnovějších zpráv z tisku se poslanci Tomíčkovi podařilo sehnat státní dotaci půl milionu korun na další archeologický výzkum. Peníze by měly být použity na sondy v okolí kostela a také na výstavu o jeho výzkumu, která by snad měla být v létě 2006 na loketském hradu.

Dostavěné okno na svatém Mikuláši (prosinec 2005)
V červenci 2006 proběhl další archeologický průzkum kostela svatého Mikuláše. Jiří Klsák, spolu s brigádníky podrobně prozkoumali široké okolí, kde za pomoci 11 sond a plošných průzkumů hledali ostatky středověké vesnice. Její existence však prozatím nebyla prokázána.
Výzkum by měl být touto fází již prakticky ukončen. Do konce roku zbývá ještě vztyčit vstupní portál, který je před kostelem poskládán a už se můžeme těšit na výstavu do karlovarského muzea, která by od září měla být otevřena jako hlavní letošní expozice.

Tábor archeologů u kostela (červenec 2006)
3. 12. 2006 se v kostele svatého Mikuláše opět po roce sešlo přes 100 lidí, aby vyslechlo mši Orlanda di Lassa v podání loketského pěveckého spolku Cubitus, spojenou s bohoslužbou, celebrovanou velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou Jiřím Kopejskem.
Po vyslechnutí slavnostního slova a písně se vydal Mikuláš s čertem a andělem, věrný dávným legendám, od Krudumu nadělovat dětem dárky.
Čert byl strašidelný, anděl přívětivý, Mikuláš hodný a svařák v lese nad Hruškovou příjemně voněl...

Mše v kostele sv. Mikuláše (prosinec  2006) Mikuláš jde od Krudumu (prosinec  2006) Mikuláš naděluje dětem dárky (prosinec  2006)
Takhle nějak vypadal kostel svatého Mikuláše
GPS : N 50° 08.820´ E 12° 43.793´
( Elipsoid: WGS 84, formát souřadnic: hddd°mm.mmm´ )
Související odkazy:
Nálezová zpráva k archeologickému výzkumu zaniklého kostela sv. Mikuláše.
Nákres půdorysu kostela.
Orientační mapka.
Přízraky na místě zaniklého kostela.
Poslední aktualizace: