Co znak znázorňuje  Krudum v pravěku a raném středověku 

Bc. Petr Hereit / Západočeské muzeum Plzeň

Hora Krudum (nově na mapách počeštěno na Chrudim, 838 m n. m.) leží při severní hranici chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Vzhledem k okolnosti, že okolí je zalesněno, zůstávala tato oblast stranou zájmu archeologů. V minulosti se objevily názory německých badatelů, kteří kladli na vrchol Krudumu keltské nebo langobargské hradiště, ale tyto úvahy lze zařadit pouze mezi zbožná přání. Důkazy o existenci pravěkého osídlení na Krudumu nebyly nikdy doloženy. Co lze však říci o osídlení v pravěku v oblasti Krudumu či šířeji o oblasti Slavkovského lesa. Mnoho ne, přes to se ani této oblasti pravěký člověk nevyhýbal. Již v paleolitu, starší době kamenné, byla oblast horního Poohří osídlena předchůdcem dnešního typu člověka. Nejstarší kamenné nástroje, které dokládají pobyt lidí neandertálského typu lze zařadit mezi levalloisko-mousterienské industrie (cca 230 - 100 tisíc let př. n. l.). Rozmach v osídlení nastává v období mezolitu (střední doba kamenná, 8000 - 6000 let př. n. l.), kdy podél Ohře vzniká relativně husté osídlení, jak nám dokládají nálezy drobných kamenný nálezů. Nejznámější lokalitou jsou Tašovice u Karlových Varů. Následující období neolitu (mladší doba kamenná, druhá polovina 6. - 5. tisíciletí př.n.l.) je spojeno s velkou změnou ve společenském vývoji, když došlo k přechodu k pěstování obilí, postupné domestikaci zvířat a s tím spojenou výrobou keramických nádob, broušených kamenných nástrojů a tkanin. To vše vedlo i ke změně společenských vztahů. Nálezy z tohoto, ale i následujících období lze nalézt především v oblastech s úrodnou zemědělskou půdou. V našem regionu není nálezů z tohoto období mnoho, přesto jsou ale dokladem přítomnosti člověka. Především to jsou nálezy keramiky z Tašovic a Drahovic a další ojedinělé nálezy broušených kamenných nástrojů. Pro oblast Slavkovského lesa je důležitý nález zlomku okraje tzv. vypíchané kultury období neolitu z Lázní Kynžvart a ojedinělý nález kamenného nástroje v blízkosti kláštera v Teplé. Z následujících etap vývoje jsou nálezy velmi ojedinělé a některá vývoje nejsou doloženy vůbec. Z období eneolitu (pozdní doby kamenné, 4000 - 2200 př. n. l.) známe několik nálezů z Chebska, kde nejzajímavější je nález džbánečku kultury se zvoncovitými nálezy z Jindřichova. Z období starší a střední doby bronzové (2200 - 1300 př. n. l.) máme pouze nález bronzové sekerky z Chebu. Jinak je tomu však u jiných oblastí republiky, kde nalézáme bohaté stopy po osídlení. Nejinak je tomu i v oblasti severozápadních Čech, které jsou bohatě osídlené v obou obdobích. A právě toto husté osídlení v době bronzové v celých severozápadních Čechách nás přivádí na myšlenku, zda v této době již nebyly využívány zdroje cínové rudy v Podkrušnohoří a Slavkovském lese při výrobě bronzových předmětů (jak šperků, tak i nástrojů a zbraní). Krušné hory v oblasti Krupky, Cínovce, Perninku, Horní Blatné a Nejdku a na saské straně u Zinnwaldu, skrývají významná ložiska cínové rudy. Stejně tak i oblast kolem Horního Slavkova. A nejen cínu, ale i mědi. Připovrchové části cínových ložisek v naší oblasti jsou na obsahy mědi velmi bohaté. V minulosti i současnosti se vyskytovali názory spojující rozvoj osídlení v době bronzové s využitím těchto rud, ať už v Krušných horách nebo Slavkovském lese. Pro taková tvrzení však nemáme žádné přímé důkazy a v oblastech, kde se vyskytují cínové rudy nám schází i jakékoliv jiné doklady pro pobyt člověka v oněch místech. To se týká především Slavkovského lesa, ale i oblasti s cínovou rudou v Krušných horách leží na periférii osídlené oblasti. Z oblasti na jih od Krudumu již máme alespoň jeden doklad, který by svědčil pro těžbu cínové rudy v době na přelomu starší a střední doby bronzové. Tím dokladem je hradiště na vrchu Chlumu na Tachovsku (k.ú. Darmyšl), které sice leží na okraji pravěkého osídlení a v zemědělsky nevýhodné oblasti, ale v bezprostředním sousedství hradiště, v Merholezské kotlině, se nachází rozsypové ložisko cínovce (kassiteritu) a navíc je lokalita vzdálena pouze 13 km od ložisek mědi u Mutěnína a Svržna. V mladší době bronzové (1300 - 750 př.n.l.) osídlení horního Poohří zaznamenává nápadný rozmach hustoty a intenzity. Z této doby máme zde zachovány pozůstatky sídlišť, žárových pohřebišť i hradišť. Osídlení se sice soustřeďuje především v klimaticky nejvhodnější Chebské pánvi, ale stopy po osídlení nacházíme dále podél Ohře až ke Kadaňsku, kde začíná opět velmi bohatě doložené osídlení severozápadních Čech. V povodí Ohře bylo vybudováno několik opevněných hradišť (Kolová, Velichov a d.). Z dalších lokalit jmenujme alespoň žárové pohřebiště v Žírovicích (okres Cheb), sídliště v Jakubově (okres Karlovy Vary), nález dvou bronzových srpů v Mariánských Lázních a pod. A zde již lze uvažovat o skutečnosti, že lidé tohoto období si všimli povrchových výchozů cínových a dalších rud a této skutečnosti využili. Chybí nám sice přímé doklady, ale ty mohly být zničeny středověkou těžbou. Po roce 750 př. n. l. nástupem doby železné osídlení v našem regionu opět velmi řídne a kromě ojedinělých nálezů z Chebska je to především pohřebiště Sovoluskách na jihovýchodě okresu Karlovy Vary a další nálezy z lokalit v povodí Střely. Stejně zlomkovité jsou nálezy z dalších období, doby laténské (450 - 0 př. n. l.), doby římské a doby stěhování národů (0 - cca 550 n. l.). Jsou to ojedinělé nálezy, např. keltská mince z Chebu, ojedinělý střep z Jírova v Doupovských horách, nebo římské mince z Lokte. Otázkou zůstává funkce hradiště Vladař u Žlutic, ze kterého známe několik laténských nálezů. A tak rozvoj osídlení opět nastává až v raném středověku. A to je již spojeno i těžbou cínové rudy a postupem doby i dalších rud. Prvním věrohodným dokladem o těžbě cínovce je zpráva cordóbského obchodníka Ibráhima ibn Jakúba z let 965 - 966. Jím uváděny cín pocházel z největší pravděpodobností z rýžovišť v povodí Teplé a toků stékajících z cínonosných terénů ve východní části Krušných hor. Ačkoliv města v okolí jako Horní Slavkov, Krásno, Čistá jsou v písemných pramenech poprvé zmiňovány ve 14. století, lze však říci, že souvislé osídlování začalo již ve století předešlém. Rozvoj osídlení ve 13. století již také přímo souvisí s nálezy při severní straně paty Krudumu. Zde stál již roku 1253 kostel svatého Mikuláše. Za jeho torzo jsou považovány zbytky zdí 150 m východně od rozcestí Hrušková - Třídomí a Hrušková - Nadlesí. V současné době se kostel stal místem archeologického výzkumu. Blíže k rozcestí se podařilo objevit výrazný kruhový pahorek, k němuž se na jihovýchodě a jihu přimykal příkop o hloubce až 4 m. O tomto objektu můžeme říci, že vzhledem k poloze u křižovatky cest, mu lze přisoudit roli celnice tvrzištního charakteru. Je známo, že v Hruškové byla celnice ležící na významné cestě. Až do třicetileté války se po této cestě dopravovala sůl z Reichenhalle v Bavorsku přes Cheb, Vítkov a Hruškovou do Horního Slavkova. Tato cesta pak pokračovala do Bečova, Žlutic a Prahy.
A tak lze ve 13. a 14. století sledovat plně osídlenou krajinu kolem hory Krudum a díky cínu i velmi významnou.

Doporučená literatura:
Beran, P. a d.: 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese. Sokolov 1996
Brtek, J.: Pověsti svobodného královského horního města Horního Slavkova a jeho okolí. Sokolov 1994
Burachovič, S.: Zaniklý kostel sv. Mikuláše. Arnika 12, 1985, s. 68 - 69
Fiala, J.: Staré cesty a celnice na Karlovarsku. In: Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary 1996, s. 5 - 27
Hereit, P.: Sokolovsko a archeologie. Sokolov 1994
Hereit, P. - Klsák, J. - Král, R. 1989: Co se skrývá pod Krudumem. Arnika 43, 1989, s. 108 - 109
Pleiner, R. a kol.: Pravěké dějiny Čech. Praha 1978
Plesl, E. - Hájek, L. - Martínek, J.: Pravěk Karlovarska a Sokolovska a Katalog archeologických sbírek muzeí v Karlových Varech a Sokolově. Karlovy Vary 1983