Historie města Loket

Loket Co znak znázorňuje Hrad Loket zaujímá území na ohbí řeky Ohře, které mělo za ranného feudalismu velký strategický význam. V jeho blízkosti přecházela řeku cesta z Chebu do Prahy na kterou se napojovala cesta ze Saska.
Pravděpodobně ve třetí čtvrtině 12. století za panování Vladislava II. (1140-1173) zde byl založen kamenný královský hrad. Během vlády Přemysla Otakara I. (1197-1230) bylo podhradí - někdejší prostor slovanského hradiště, přetvořeno na hrazené královské město. V letech 1226 - 1234 byla přenesena krajská správa ze Sedlce do Lokte a zřejmě z roku 1227 pochází první zmínka o hradu Lokti. Hrad Loket výslovně připomínají prameny roku 1234, kdy je uváděn výhradně jeho český název Loket. To již zemi vládl král Václav I. (1230-1253) a správu kraje vedl z Loketskěho hradu královský purkrabí.
Loketský hrad byl od počátku častým místem pobytu českých panovníků i místem významných diplomatických jednání.V období vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278) došlo k velké přestavbě loketského hradu, kdy bylo vyměněno ohrazení dolního hradu za mohutný prstenec nové hradební zdi dosahující místy šířky 2 metry.
Významné postavení měl Loket v království i za vlády Jana Lucemburského, kdy v zemi vznikly zmatky a na hrad se odebrala i s dětmi královna Eliška Přemyslovna. Král Jan se ale hradu bez odporu zmocnil a syna Václava budoucího Karla IV dva měsíce věznil. Poté byl hrad na kratší dobu zastaven, ale již roku 1333 vykoupen zpět markrabětem Karlem - budoucím králem Karlem IV.
Před polovinou 14. století se zde několikrát Karel IV. také zdržel a kromě vyřizování státních záležitostí zde i lovil v královské oboře.
V roce 1347 založil nové královské město Karlovy Vary.
Roku 1352 město Loket vyhořelo a oheň zasáhl i královský hrad. Město se však z požáru rychle vzpamatovalo. Samotný hrad Loket pak Karel IV. zařadil v zákoníku Maiestas Carolina mezi hrady, které neměly být nikdy zastaveny nebo nějakým způsobem zcizeny české koruně.
V době vlády Václava IV proběhly na hradě významné stavební úpravy, jakou byla například dostavba Markrabství a Hejtmanského domu, vznikl také nový hradební okruh. Václav také potvrdil roku 1382 všechna práva udělená městu jeho otcem.
V husitské době stálo celé Loketsko v protihusitském táboře. Zapřisáhlým nepřítelem husitství byl i loketský purkrabí Púta z Ilburka, kterému byl hrad asi roku 1422 zastaven císařem Zikmundem.
V roce 1427 oblehli město husité vracející se z bitvy u Tachova a v roce 1429 husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Mohutnou pevnost husité sice nezdolali, ale hrůza kterou způsobili byla veliká. Císař Zikmund si neponechal roku 1434 vykoupený Loket ve svěm vlastnictví a ještě téhož roku ho udělil v léno svému kancléři Kašparu Šlikovi, který byl jmenován novým loketským hejtmanem a purkrabím. Období šlikovské vlády přineslo Lokti řadu potíží a je celé ve znamení boje za udržení svobod královského města. Snahou Šliků naopak bylo získat všechny zástavy dědičně a ovládat je bez jakéhokoliv omezení. Velké neshody vyústily v bojové a záškodnické akce, při nichž byl zničen jak hrad, tak město i s kostelem. Šlikové neposlušné měšťany vypudili a ostatní donutili ke slibu věrnosti.
V roce 1489 došlo k dělení šlikovského majetku mezi tři bratry. Prvním byl Mikuláš, který se stal zakladatelem sokolovské větve, druhým Kašpar, zakladatel ostrovské větve a třetím Jeroným, zakladatel loketské větve rodu. Loket zůstal v jejich společném vlastnictví.
Král Vladislav Jagellonský potvrdil toho roku zástavní právo a purkrabství v loketském kraji Jeronýmovi. Jeroným Šlik si ale vůči měšťanům počínal vemi krutě a lepší nebyl ani jeho syn Šebestián. Mezi měšťany a Šliky proto v roce 1504 vznikla válka. Velká část města byla poničena a škody vznikly i na hradu. V 16. století, kdy na naše území začala pronikat reformace se Jeroným Šlik postavil proti císaři Ferdinandovi I. Habsburskému a vpustil do hradu saskou posádku, nepřátelskou katolickým Habsburkům. Loketští měšťané ale nepřítele nepodporovali a tím získali od císaře různá privilegia. A tak bylo loketské panství Šlikům zkonfiskováno a roku 1562 ho dostalo do zástavy město.
Roku 1602 byl městu ponechán dědičně hrad Loket. Získání hradu městskou obcí ovšem znamenalo úpadek jeho významu.
V době dramatických událostí třicetileté války podporovali Loketští stavovské povstání. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 se sice formálně poddali císaři, ve skutečnosti ale zůstali v odboji a císařskou posádku do města nepustili. Naopak přivítali Mansfeldovo protestantské vojsko. Brzy přitáhla i císařská vojska pod vedením Tillyho. Loket byl z okolních kopců těžce ostřelován. Obránci se udrželi do května 1621. Poté protestantské vojsko kapitulovalo s podmínkou čestného odchodu. Měšťané dopadli hůře. Zkonfiskovaný majetek byl obci vrácen až v roce 1630 po tvrdých rekatolizačních opatřeních. Až do konce třicetileté války trpělo město vyživováním různých vojenských posádek a placením kontribucí.
V roce 1647 se město pokoušeli dobýt i Švédové. Těžké následky války byly patrné ještě v roce 1654. Přesto se však Loketští z důsledků války poměrně brzy vzpamatovali. Důkazem je začátek stavby nové radnice v roce 1682. Prosperitu Lokte zabrzdil až požár města v roce 1725.
Za války o rakouské dědictví roku 1741 byl Loket obsazen Francouzi a měšťané museli, aby město uchránili, zaplatit vysoké výpalné. Loket se brzy vzpamatoval z válečných škod a v roce 1750 se stal sídlem krajského úřadu. V roce 1788 podal loketský magistrát návrh na přestavbu části hradu na věznici a návrh byl přijat. K úplnému dokončení přestavby došlo až roku 1822.
Dalším velkým urbanistickým zásahem do vzhledu města bylo proražení slepé západní části náměstí a vybudování řetězového mostu, který se pak od roku 1835 téměř na celé století zapsal do vzhledu města a krajiny. V této době se už hrad dostal do podoby v jaké ho známe dnes.
Ve 20.století byla na hradě provedena přestavba Markrabského domu v roce 1906-1909 a ve městě byl místo starého řetězového mostu postaven v letech 1932 až 1936 most nový.
V dnešní době už město Loket dokončilo opravu hradeb, na hradě jsou opraveny střechy, velký sál hradu, bylo opraveno a vyspárováno obvodové zdivo, ve východním křídle je nová hradní restaurace a stále probíhá archeologický průzkum.


Již neexistující kostel na Robiči Loket - řetězový most Svatošské skály u Lokte Loket od jihu Již neexistující kostel svatého Jana v Lokti

Poslední aktualizace: