Kladská

Lovecký zámeček na Kladské Co znak znázorňuje Obec Kladská (německy Glatzen) leží 7 km od Mariánských Lázní, poblíž Lázní Kynžvart, v nadmořské výšce 814 m n/m. Nad ní se tyčí zalesněný vrch Lysina, po Lesném, druhý nejvyšší vrchol Slavkovského lesa. Dominantou obce je Lovecký zámeček, který zde nechal v letech 1877-78 vystavět kníže Otto Friedrich Schönburg - Waldenburg, v tyrolsko-švýcarském stylu.
Významným turistickým cílem je pak naučná stezka Kladská, vedoucí kolem Kladského rybníka.
Historie Kladské, podobně jako je tomu u Mariánských Lázní, nesahá daleko, pouze do roku 1873, kdy kníže Otto Friedrich Schönburg - Waldenburg koupil od c.k. montánní správy v Horním Slavkově rozlehlé zalesněné území za šest set tisíc zlatých. Místo, kde tehdy stávala pila si velmi zamiloval, a tak na náhorní plošině u břehu rybníka začal v roce 1875 s výstavbou Kladské. Byl postaven lovecký zámeček, rentovní úřad (stavení u křižovatky), vedle něho fořtovna, dva sruby pro úřednictvo, hostinec U tokajíciho tetřeva, stavení pro kočího a za zámečkem hospodářská stavení.
Celý areál sem byl převezen z výstavy ve Vídni, kde ho kníže koupil. Sruby byly po skončení výstavy rozebrány, převezeny na Kladskou a tady Švýcary znovu sestaveny.
Po dostavění bylo nejbližší okolí parkově upraveno. Zajímavostí té doby bylo to, že svou soukromou cestu z Mariánských Lázní, přes Králův kámen dovolil kníže používat pouze kočárům, takže motorová vozidla musela své pasažéry na Kladskou vozit značnou objížďkou, po okresní silnici přes Prameny. Hostinec U tokajícího tetřeva kníže pronajímal a vlastní zámecká kuchyně byla v pravém křídle loveckého zámečku. Nájemci hostince byli proslulí odborníci. Ceny byly relativně vyšší (což platí do dnešních dnů), pouze výčep pro kočí byl výjimkou.
Kladskou navštívilo spousty vzácných hostů své doby, jako například anglický král Eduard VII., bulharský král Ferdinand, vídeňský arcivévoda Ferdinand, francouzský ministerský předseda Clemenceau, sovětský ministr zahraničí Litvinov, T. G. Masaryk, maršál Koněv, generál Svoboda, nebo Jurij Gagarin.
Kladská byla vždy úzce spojena s myslivectvím. Největšího rozkvětu v této oblasti zaznamenala za prince Sigismunda Schönburg – Waldenburga (1866-1936), který byl vášnivým milovníkem přírody a lovu. Za něho měla Kladská přes 1 000 kusů vysoké a byla druhým největším revírem vysoké v Čechách. Když princ 11.listopadu 1936 zemřel, byl pochován v blízkosti zámečku, jak si přál. O jeho smrti se traduje, že souvisela se zatřelením bílého jelena, jehož střelec, podle myslivecké pověsti, do roka zemře.
Lesní hrobka je nedaleko zámečku v lese a je známo, že od roku 1936 byla již několikrát násilím otevřena. Poprvé v roce 1945 americkými vojáky, pak našimi vojáky a naposledy zloději, kteří zde hledali zlato. V hrobce však všichni našli pouze nabalzamovaného prince v zelených bačkorách. V současnosti je hrobka zabetonována, aby se případní další hledači pokladů nepokoušeli masivní desku odsunout.
Z události se zastřelením bílého jelena se postupem času stal na Kladské jakýsi kult. V zámečku byla pověšena dokonce trofej, která však později zmizela a v hostinci býval veliký obraz bílého jelena, který už tam ale také není. Snad aby událost neupadla v zapomnění, byla v roce 1964 instalována u silnice velká bronzová socha, nazvaná "Umírající jelen". Vytvořil ji sochař Antonín Kalvoda na jižní Moravě a její podivné zabarvení je prý způsobeno tím, že o ni během vypalování umělci rozbíjeli lahve s pitím.
Novodobá historie Kladské je opět poznamenána nešťastným vytvořením vojenského výcvikového prostoru Prameny v letech 1948 - 1958. Závora, kde stávala vojenská hlídka, byla na rozcestí silnic Kladská - Kynžvart a zámeček sloužil jako výcvikové středisko.
Právě v oné době navštívil Kladskou i Klement Gottwald, který se nedaleko "kochal" pohledem na rozstřílení královského horního města Litrbachy socialistickým dělostřelectvem. Dělnický prezident sedával za modřínovým stolem, kterému se později říkalo "Gottwaldův stůl". Ani ten už ale na Kladské není. Podle posledních informací byl převezen do Arnoltova, kde jeho stopa mizí.
Koncem padesátých let se v blízkém okolí otevřely čtyři šachty na těžbu uranových rud. Uran se zdál tehdejším mocným důležitější, než ochrana mariánskolázeňských pramenů. Těžilo se ale jen do počátku šedesátých let.
Roku 1960 lovecký zámeček zčásti vyhořel, byl však obnoven.
14. 9. 1977 byla otevřena naučná stezka kolem Kladského rybníka u rašeliniště Tajga, které je součástí státní přírodní rezervace Kladské rašeliny (patří sem ještě Paterák, Lysina a Malé rašeliniště).
Kladská má 67 stálých obyvatel a patří pod správu Mariánských Lázní.

Kladská s Lysinou, od Kladského rybníka Kladská - celkový pohled Interiér restaurace U tetřeva na Kladské kníže Otto Friedrich Schönburg - Waldenburg Ředitel státních  statků a lesů v Kynžvartě, pan Šrámek a J. A. Gagarin, rybařící na Kladské Myslivecká hospůdka na Kladské (červenec 2003) Socha umírajícího jelena na Kladské Kladská s naučnou stezkou Kladská od obce Lovecký zámeček Hrobka Schönburgů na Kladské

Kladská Kladská + větve
GPS (Myslivecká hospůdka): N 50° 01.538´ E 12° 40.050´
GPS (Hrobka): N 50° 01.557´ E 12° 39.935´
( Elipsoid: WGS 84, formát souřadnic: hddd°mm.mmm´ )

Související odkazy:
Trasa č. 1 "Z Lokte na Kladskou a zpět".
Lysina
Lesný
Prameny
Mýtský rybník

Poslední aktualizace: