Kostelní Bříza

Kostelní Bříza Co znak znázorňuje Obec Kostelní Bříza ( původní název Kirchenbirk ) leží 6 km jižně od Sokolova, poblíž silnice E 6, což se na ní, na rozdíl od jiných obcí, naštěstí nepodepsalo.
V malebné vesničce při severní hranici Slavkovského lesa, položené v nadmořské výšce okolo 600 metrů se jakoby zastavil čas, což je pro náhodného návštěvníka v dnešní překotné době rozhodně příjemné.
Původní rozloha Kostelní Břízy byla ale několikanásobně větší, než je tomu dnes. Rozkládala se na ploše 86 km2 a patřilo k ní 11 osad se třemi místními částmi, kterými byly: Arnoltov s místní částí Špígl, Bystřina, Krásná Lípa s místní částí Týmov a Zadní Domky, Ostrov, Rudolec, Studánka, Dolní Žitná, Smrkovec, Rovná, Podstrání a Vranov s hradem Plickenstein.
První zmínka o obci, zvané tehdy Pirk, je z roku 1370, v listině, kterou propůjčili leuchtenberští markrabí svá kynšperská léna kynžvartským rytířům.
V 15. století vlastnili Kostelní Břízu Štampachové ze Štampachu, kteří přestavěli zdejší malý kostelík a v roce 1615 přikoupili od Čejky z Olbramovic panství Reichenbašské (Bystřina).
V roce 1630 prodali toto panství Winklerům z Heimfelu a ti tu vládli až do roku 1682. Po nich vlastnili území Multzové z Waldau, Erdmann z Groppau a rytíř Jan Václav Turba. Ten ke svým statkům přikoupil v roce 1695 panství Arnoltovské, které od něj později vyženili páni ze Spieglu.
Za jeho vlády se obec rozvíjela. V roce 1767 zde nechal vystavět zámek a o tři roky později dokonce školu. Rytíř Turba zemřel v roce 1772 a je pochován v kryptě zdejšího kostela svatého Petra a Pavla.
Další majitelkou byla Marie Anna, svobodná paní ze Spieglu, rozená Rodovská z Hustířan, která skoupila i okolní vesnice.
Po ní panství vlastnil baron von Kopal a od roku 1846 Auerspergové.
Františka Auerspergová, která se ještě v roce 1870 uvádí jako patronka kostela, pocházela z rodu pánů z Henneberka. V této době měla Kostelní Bříza 350 obyvatel, byl zde menší panský pivovar s palírnou kořalky, chmelnice a myslivna. Zajímavým zařízením byl špitál pro chudé. Tři nejpotřebnější obecní chudáci v něm mohli bezplatně bydlet a navíc dostávali každý rok dříví na otop a každých pět let kabát.
Od roku 1895 byl patronem kostela a majitelem několika dvorů v kraji Bohuslav z Henneberka.
Posledním majitelem zámku a panství byl baron Viktor von Brandt, který vysídlil v roce 1946 do Rakouska. Jeho bratr Gottlieb, který měl za manželku Francouzku, byl za okupace vězněn v koncentračním táboře a po osvobození se nakrátko vrátil, aby posléze také vysídlil do Rakouska.
Před rokem 1945 zde žilo kolem 500 obyvatel. Pivo se vařilo v místním pivovaře, byly zde čtyři hostince, tři obchody, dva řezníci, dva pekaři, lékař, pošta a četnická stanice.
Přes obec vedla autobusová linka, kterou využívali k cestám do okolních lázní lázeňští hosté, hledající v Kostelní Bříze a okolí levnější ubytování.
Na vodních tocích stálo několik mlýnů. Největším z nich byl Dorschnerův mlýn na Bystřině, kde tehdejší majitel F. R. Neumann nechal kolem roku 1900 pod skalnatým kopcem prokopat tunel, dlouhý několik set metrů, aby získal větší spád vody, pro náhon svého mlýna a pily. Tunel se musel kopat vleže, místy je pouze 60 cm vysoký. Dnes je již zčásti zanesen a slouží coby přítok vody pro nevyužívané koupaliště „Na Bystřině“, které bylo vybudováno Místním národním výborem v roce 1957.
Důležitým mezníkem pro zdejší oblast byl rok 1946, kdy byl rozkazem Ministerstva národní obrany na ploše 252 km2 zřízen Vojenský prostor. Na tomto území, se s pomocí americké armády, začalo s vysidlováním asi 25 000 obyvatel německé národnosti a následným pokusem o dosídlení Čechy. Z původních obyvatel Kostelní Břízy se vyhnuly vysídlení pouhé dvě rodiny.
Před vznikem VVP měla obec Kostelní Bříza s osadami 613 čísel popisných, ze kterých bylo během vojenského "hospodaření" 560 zbořeno ! Demolující vojáci se nezastavili před ničím. Z povrchu zemského vymazali nejen domy, ale také zámek v Krásné Lípě a kostely se hřbitovy ve Vranově a Smrkovci.
V roce 1947 byl ustaven Vojenský újezd Prameny. Zemědělské plochy byly spravovány a obdělávány Vojenskými statky Sokolov, které si pro své podnikové ředitelství zabraly zámeček Špígl v Arnoltově.
Po zrušení Vojenského újezdu byl v roce 1954 vytvořen MHV Kostelní Bříza, který spravoval území o rozloze 86 km2, zmíněné již na začátku.
Ke 31. 12. 1968 byla provedena delimitace a celý katastr byl rozdělen na obec Kostelní Bříza a Rovná, pod jejíž nově vytvořený MNV obec patřila až do roku 1976, kdy byla sloučena s Březovou. Rok 1968 byl také posledním školním rokem pro zdejší jednotřídku. Podobně jako v jiných dosídlených oblastech žilo také v Kostelní Bříze mnoho národností. Při sčítání lidu v roce 1970 obývalo obec 156 Čechů, 100 Slováků, 1 Polák, 14 Němců, 3 Ukrajinci a jeden občan nezjištěné národnosti. V místní kronice je zmínka o tom, že MNV se snažil během sčítání přesvědčit místních 21 Romů, aby se přihlásili ke své "cikánské národnosti". Bylo jim však odpovězeno, že když žijí v Čechách, tak jsou prostě Češi.

V roce 1974 bylo uděleno čestné občanství herci Karlu Högerovi, který zde slavil své 65. narozeniny, během natáčení filmu "Sedmého dne večer". Herec byl údajně dojat a prohlásil, že si pocty nesmírně cení. Místním dětem pak daroval sadu desek "České pohádky K. J. Erbena vypráví Karel Höger." V témže roce byla v Kostelní Bříze natáčena ještě část televizního filmu "Příliš zelené jaro".

Mezi nejvýznamnější památky Kostelní Břízy patří bezesporu pozdně barokní kostel svatého Petra a Pavla. Tato dominanta obce má poměrně pohnutou historii. První zmínka pochází z roku 1410, kdy byl na místě dnešního kostela pravděpodobně ještě dřevěný malý kostelík. O hodnověrnosti značného stáří kostela svědčí i letopočet 1483, vyrytý na kostelním zvonu. V 16. století byl poprvé přestavěn, nejrozsáhlejší rekonstrukcí ovšem prošel v roce 1802, kdy ho do dnešní podoby nechal přestavět svobodný pán Karel Lebrecht ze Špíglu.
Kostel je z historického hlediska ceněn také díky jedinečnému souboru kamenných reliéfů, vsazených do zdiva jeho lodi a věže. Na reliéfních deskách jsou zobrazeny erby šlechtických rodů spojených s Kostelní Břízou, které jsou kamennou učebnicí dějin, nevyčíslitelné hodnoty. Většina jich pochází ze 16. století a dosahuje značné řemeslnickoumělecké úrovně.
Nejsmutnější období zažil kostel po II. světové válce, kdy sloužil státním statkům Rudolec jako sýpka na obilí a sklad hnojiv !!!
V roce 1980 porušilo jeho statiku zemětřesení.
V roce 1990 jej Březová, jejímž majetkem kostel byl, prodala soukromé stavební společnosti, která jej měla opravit. Z tohoto záměru ovšem v porevoluční době sešlo, a tak ve snaze zachránit tuto památku, odkoupila Březová kostel zpátky a v roce 2002 ho darovala Nadaci pro děti. S finančním přispěním města Březová začaly již v následujícím roce záchranné práce, z nichž je hotová I. etapa projektu (zajištění statiky + oprava krovů a střechy).
Nadace pro děti chce po dokončení oprav zřídit v kostele muzeum zaniklých obcí Slavkovského lesa.
V těsném soudedství kostela stojí nádherný dům s hrázděným patrem nazývaný Zartnerův hostinec. Svému účelu slouží dodnes a za pozornost rozhodně stojí také jeho interiér, především pak nádherný sál. Také ten však až do své rekonstrukce v "Akci Z" sloužil jako opravna zemědělských strojů !!
Dům byl vystavěn v roce 1767, v barokním stylu a je patrně nejdochovalejší ukázkou lidového stavitelství s užitím hrázděné architektury v celém Slavkovském lese.
Od roku 1997 je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.
Jméno hostinci dala rodina Zartnerů, potomků věhlasného lidového muzikanta Antona Zartnera (1836 - 1921), který hrál na housle v oblíbené dudácké kapele z Bystřiny. Ta si na živobytí vydělávala hraním v lázeňských městech a její hlavní atrakcí byl právě houslový virtuos Zartner. Ten proslul hraním na housle s rukama za zády, díky čemuž si vysloužil žertovnou přezdívku "Arschgeiger des Kaiserwaldes". Svou produkcí údajně tak nadchl jistého ruského velkoknížete v Karlových Varech, že od něj dostal neuvěřitelných 700 zlatých.
Po roce 1945 je dům, bůhvíproč nazýván "Panský dům".
Vrchnost obývala nedaleký zámek, obklopený nádherným parkem, ceněným pro skladbu dřevin a množství vzácných stromů. Patrně nejvzácnějším exemplářem parku byl starý Sekvojovec obrovský (Sequoia Gigantea), jenž patřil mezi několik málo exemplářů v Čechách a rostl v nejvyšší nadmořské výšce. Vzácný strom byl chráněn památkovým úřadem a proto se o něm dochovaly některé známé skutečnosti. Místní kronikář zapsal do kroniky o silné bouři z noci 21. 8. 1975, kdy do stromu uhodil blesk, sloupl asi 2 metry kůry a odhalil starou jizvu, která ukázala, že stejné místo bylo zasaženo již kdysi v minulosti. V roce 1976 se na místní raritu přijela podívat početná skupina ochránců přírody z Karl Marx Stadtu, která si však vzácný strom mohla prohlédnout pouze z dálky, protože park byl zarostlý neproniknutelným křovím. Osudným se pro exotický strom stala krutá zima 1978 - 1979, kdy podle RNDr Michálka velikán umrzl.
Park je zejména na podzim pěkně zbarven mohutnými červenolistými buky, na jaře zase kvetoucími starými rododendrony, zajímavé jsou i roubované smuteční břízy, jedlý kaštan, Tsuga Canadensis a také mohutné javory, tisy a jilmy. Není příliš rozlehlý, ale svojí hodnotou představuje kulturní památku. Jeho současný stav ovšem kopíruje tak trochu stav zámku. Je zarostlý náletovými dřevinami a všudypřítomným bolševníkem.
Kromě již zmíněných dřevin v parku, se v Kostelní Bříze vyskytují další vzácné, státem chráněné stromy. Jsou to 4 lípy velkolisté "U Vondrů" staré 300 let, průměr kmene 273 - 731 cm, dub letní, stáří 250 let, kmen 636 cm, dva javory klen staré 200 let, kmeny 335 a 397 cm a další lípa velkolistá u kostela, stáří 300 let a kmen 560 cm.
Další památkou, dnes již vlastně zaniklou, byl místní zámek. Raně barokní stavbu nechal postavit rytíř Johann Wenzel Turba v roce 1767, podle jiných informací však byl pouze přestavěn původní objekt, který zde stál již v 15. století. V padesátých letech 20. století působila v prostorách zámku Vojenská zemědělská učňovská škola, která měla dodávat odborníky do všech Vojenských statků ČSR. Ve dvou třídách ji navštěvovalo kolem 60 chlapců a děvčat. Učni se aktivně podíleli na kulturním životě vesnice a také celý zámek, včetně parku udržovali v dobrém stavu až do roku 1956, kdy byla škola přemístěna do středních Čech. V následujících letech však zámek pustl a park zarůstal až do své současné neutěšené podoby.
V letech 1985 - 1986 se probořila mansardová střecha a ze zámku zbyly jen ruiny.
V současnosti zámek vlastní ruský majitel Lukman Lukmanov (jednatel polikliniky v Sokolově), který ho koupil se záměrem vystavět zde své sídlo. Tenhle ruský podnikatel má zájem i o koupi přilehlého parku, s čímž samozřejmě nesouhlasí obyvatelé obce. Uvidíme jestli jim jejich nesouhlas bude něco platný.
V únoru 2007 byl zámek v Kostelní Bříze na návrh Lukmanova vyškrtnut ze seznamu kulturních památek. Pochybením památkářů Městského úřadu v Sokolově, kteří za podivných okolností dali k tomuto kroku ministerstva svůj souhlas, tak přišel region o další památku.
Jako by boření památek v dějinách Slavkovkého lesa neměl být nikdy konec !
Lukman Lukmanov chce po demolici na místě zámku postavit "krásný dům ve vesnickozámeckém stylu" !!

Celkový pohled na Kostelní Břízu (1905) Bývalý Zartnerův hostinec, kde si můžete dát pivo dodnes (květen 2003) Do kruhu vysázené stromy v parku u zámku - Kostelní Bříza (červen 2003) Bolševníkem zarostlé nádvoří zámku v Kostelce (červen 2003) Interiér zámku v Kostelce s propadlou podlahou (červen 2003) Pokoje zámku v Kostelce (červen 2003)

GPS ( Kostel ): N 50° 06.987´ E 12° 37.348´
( Elipsoid: WGS 84, formát souřadnic: hddd°mm.mmm´ )

Související odkazy:
Rovná
Lyžařské běžkařské okruhy nad Březovou
Zaniklá obec Ebmeth (Rovná)
Zaniklý Vranov
Zaniklá obec Krásná Lípa

Poslední aktualizace: