Krudum   -  838 m n/m

Krudum od kostela svatého Mikuláše Co znak znázorňuje Krudum, mystická hora, 838 metrů nad mořem by prakticky do stránek o Slavkovském lese neměla patřit, protože leží těsně za hranicemi, vymezenými této CHKO. Její význam pro celý zdejší kraj, je však tak velký, že se prostě nedá pominout. Celá oblast v okolí Horního Slavkova, Krásna a Lokte je s tímto místem velice úzce spjata. Váže se k ní velké množství pověstí a její historický význam je značný. Zajímavé je propojení některých pověstí o Krudumu s realitou. Příkladem je třeba legenda o sídle Mikuláše na Krudumu. Původní němečtí obyvatelé zdejšího kraje vyprávěli dětem, že v předvečer svého svátku sestupuje Mikuláš ze svého domova na Krudumu za dětmi. Hodné odměňuje dárky, zlobivé strká do pytle a odnáší na Krudum. Tato legenda má zcela zjevné propojení s mýtickým kostelem svatého Mikuláše, který ve středověku stával na úpatí hory, na křižovatce cest, mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím.
O Krudumu se říká, že má zelenou hlavu (les), stříbrné srdce (stříbrná ruda) a zlatou patu (v bažinách na úpatí se kdysi rýžovalo zlato). Ze zápisů je také známo, že se zde dobýval ametyst.
Doba osídlení oblasti kolem Krudumu není přesně známa, je ale pravděpodobné, že i tuto oblast, navštívili Markomané - Langobardi a Keltové, kteří v místních potocích rýžovali cín a jiné kovy. To dokazují i názvy na starých mapách a zápisech "In Seifen", nebo "Verseifen". Mnozí badatelé se domnívají, že základy bývalého kostela sv.Mikuláše stojí na místě keltského Wallburgu, který měl být možná strážním bodem (Wachturm), zajišťujícím transport soli z Bavorska. Již odpradávna území kolem Slavkova zajišťovalo svojí potřebu soli ze solných dolů z bavorského Reichenhallu. Transport soli procházel přes Norimberk, Cheb, podle Ohře a mezi vrchy Krudum a Spálený do Slavkova a dále přes Kadaň a Žatec do Prahy. Tuto cestu potvrzuje dopis papeže Klementa VI. z Avignonu, který v něm ukládá biskupu Basilejskému, jak má býti na této cestě pečováno o posly. Tato cesta je znovu uváděna v knize "Ein nutzliches reisebuchlin" vydané v Augsburku 1563. Solná cesta byla známa ještě za třicetileté války. Pravděpodobně zde probíhala hranice Chebského území, nežli toto připadlo Království českému. Ještě v minulém století bylo známo jak v Hruškové, tak i v Třídomí, že zde byly celnice. Jednomu domu se dokonce říkalo U celníka (bei Zollner). Jestli na vrcholu, nebo v jeho okolí stávala nějaká stavba nelze doložit. Možné to je, protože plocha na jednom z vrcholů je dosti velká a rovná. Je také známo, že na nejvýchodnějším vrcholu byl kámen s otvorem, do kterého se ve válečných dobách, v případě napadení vztyčila takzvaná poplašná tyč. Byla to smrková kláda s železným košem, do kterého se vložilo chrastí, a to se pak zapálilo a dávalo se tím varovné znamení do kraje. Na tomto vrcholu také stála Kempfova rozhledna.
Jméno nesla po lékaři Andreasi Kempfovi, rodákovi ze samoty Lán (Hub) u Krásna. Narodil se 22. 1. 1865 a jako malé dítě se s rodiči přestěhoval do Třídomí, dnes spíše chatové osady na úpatí Krudumu. Právě zde prožil šťastné dětství, na které později s láskou vzpomínal a oblast nazýval svým lesním domovem.
Pilný a ctižádostivý Andreas dokázal přes loketské gymnázium a střední školu ve Stříbře vystudovat lékařskou fakultu ve Vídni, kde se později stal vrchním lékařem na tereziánské akademii. Na svůj rodný kraj však nikdy nezapomněl a věnoval mu své prózy, psané v chebském dialektu. Zemřel jako uznávaná a vážená osobnost ve Vídni, dne 2. 5. 1929.
Ani místní lidé na Dr. Kempfa nezapomněli. V roce 1931 vyhlásil "Chebský turistický spolek v Lokti" (Eghalanda Gmoi z´Elbuagn) veřejnou sbírku na výstavbu rozhledny na Krudumu, nesoucí jeho jméno. Téhož roku vydal Dr. Ing. Anton Thum v Lokti sbírku Kempfových próz z kraje pod Krudumem "An Meine Krudum Heimat" a výtěžek z prodeje této knihy, spolu s dary sloužil k financování stavby rozhledny. Slavnostně otevřena byla 11. 9. 1932 a stala se jednou z nejoblíbenějších v kraji. Jejímu věhlasu utržila přítrž druhá světová válka a následný odsun původního obyvatelstva. Po něm její význam upadal, přestala být udržována, až ji v sedmdesátých letech nechal tehdejší majitel - Státní statky Rovná, srovnat se zemí.
V roce 2001 vznikla společnost Krudum a spol, která si po vzoru svých předchůdců, vytkla za cíl opětovné postavení původní rozhledny. Její snaha však ztroskotala na nedostatku financí.
Na západnějším z vrcholů můžete najít pozoruhodný kamenný patník, nazývaný místními lidmi Francouzský kámen. Tento název pravděpodobně vznikl podle zkratky Fr, na nápisu, který je na něm vytesán: "Reg Imp Fr pmo 1808". Ono tajemné Fr, ale neznamená Francii, ale Františka I., za jehož vlády ho sem umístili císařští zeměměřiči (kteří však byli pravděpodobně italského původu), když vyměřovali vojenské mapy západního, českého pohraničí pro rakouský štáb, před nadcházející válkou s napoleonskou Francií. Celý nápis je zkratkou REGius IMPerator FRanciscus Primo (Král a císař František První).
Ve spodní části je pak vytesáno ZA - 40. O tomto nápisu se soudí, že byl vytesán až v padesátých letech některým z vojáků, vykonávajících zde strážní službu (mazák, který to měl za čtyřicet do civilu).
Rytinou je poznamenán patník ještě z boční strany. Nalezneme zde zkratky: "MA 1904 FR JO" Tuhle rytinu zde v roce 1904 zanechali geodeti, provádějící kontrolu trigonometrických bodů a znamená FRanciscus Josef (František Josef I. Habsburský).
Za druhý trigonometrický bod je všeobecně považován podobný patník stojící na Vysokém kameni u Lubů. Kde však je třetí ?
Ing. Jaša se ve své knize "Krudum - historie bájné hory a jejího okolí" domnívá, že stál nedaleko bývalého Vranova, což zde na straně 30 dokládá starou mapkou. Onen kámen je zde nakreslený a pojmenovaný jako "Schwedensteine" a je situován zhruba na nejvyšší bod zemědělského letiště. Na stejné straně knihy se píše: "Trigonometrické body označovaly místa, odkud na sebe tehdejší geometři museli vidět, aby mohli provést zaměření. Tuto podmínku místo splňuje." Zamyslíme-li se nad touto větou, zjistíme, že pokud na sebe opravdu museli geodeti vidět (podle souvislostí zřejmě pouhým okem), rozhodně by tuto podmínku nesplňoval výše zmiňovaný patník na Vysokém kameni. Ten je totiž od Francouzského kamene vzdálený vzdušnou čarou téměř 30 kilometrů.
Pokud bychom tedy hledali třetí bod rovnostranného trojúhelníka, za předpokladu, že spolu souvisejí Francouzský kámen a podobný kámen na Vysokém kameni, protnou se strany trojúhelníka na Zelené hoře u Chebu. Tohle je však pouze má osobní hypotéza.
O tom, že je Francouzský kámen místními lidmi pozorně sledován svědčí příhoda ze sedmdesátých let zmíněná v knize L. Jaši, ve které se popisuje zmizení monumentu z vrcholu Krudumu.
Jak známo tehdejšímu režimu na podobných památkách ani trochu nezáleželo, ale znepokojení milovníků tohoto místa vyburcovalo strážmistra VB Josefa Houšku k vypátrání pachatele ostudného činu. Byl jím traktorista Státních statků Krásno, kterému se kamenný blok zalíbil natolik, že ho s pomocí techniky přemístil k sobě domů. Na naléhání příslušníka však památku vrátil na původní místo. Při usazování však stélu pootočil o 180 stupňů.
V roce 2002 kdosi umístil do kamene železný kříž, který je tam dodnes. Jméno tohoto kovotepce však není známo.
Koncem července 2008 byla na místě bývalé Kempfovy rozhledny postavena padesát metrů vysoká telekomunikační věž. Příhradová stavba je osazena schodištěm a výhledovou plošinou, ze které je impozantní výhled do kraje. Z Milířů sem nyní vede kvalitní cesta.
Dne 15. 10. 2008 byla přestřižena páska a rozhledna na Krudumu byla slavnostně otevřena. Tohoto ceremoniálu se dva dny před volbami do krajských zastupitelstev zúčastnil hejtman kraje Josef Pavel (kterému ale účast na této akci ve volbách stejně nepomohla) a starostové obcí, které na vyhlídkovou plošinu přispěly.
Akce svým charakterem tak trochu připomínala předvolební mítink a její konání nebylo v žádném tisku prezentováno (snad aby hordy přítomných turistů nesnědly přítomným VIP volební gulášek). Jaký rozdíl oproti našim předkům, kteří zde rozhlednu otevírali v neděli 11. září roku 1932. Tehdejší slavnost sledovaly davy lidí, pro které byla věž, za oslavných ovací pokřtěna knězem a ve 14 hodin slavnostně otevřena (viz srovnávací fotomontáž obou akcí níže). Tehdejší kamenná desetimetrová věž ihned po slavnostním otevření začala sloužit rozhledumilovným turistům, což se o té současné říct nedá. Jen pro srovnání uvádím události, které následovaly po slavnostním otevření současné vyhlídkové plošiny.
V tisku se druhý den objevily fotografie z otevření a prezentace nového turistického místa. Natěšení turisté se během následujícího slunečného víkendu houfně vydali na Krudum, aby se z nového pohledu na svůj kraj potěšili. Ale ouha! Když vyšli na vrchol, věž byla zamčená a ochranka stavby neoblomná. Později vyšlo najevo, že věž sice byla za přítomnosti hejtmana slavnostně otevřena, ale tak trochu se pozapomnělo na dořešení všech potřebných náležitostí, a tak ji majitel (Český telekomunikační úřad), po odchodu všech politiků, zase zamkl!
Vstup do věže byl odemčen v úterý 21. 10. 2008 a podle Ing. Radomíra Böhma, technického referenta Loketských městských lesů, které jsou správcem vyhlídky, bude za příznivého počasí otevřena i po 31. říjnu 2008 (viz diskusní fórum na www.loket.cz).
Současná vyhlídková plošina je ve výšce 29,5 metru nad zemí, celá konstrukce této ocelové, žárově zinkované věže je vysoká 50 metrů i s nástavbou telekomunikačního tubusu pak 59,65 metru.
Nejlepší a v podstatě zatím jediná cesta na vrchol vede z osady Milíře a je v pohodě sjízdná pro kola. Jít nahoru se dá i z druhé strany od kostela svatého Mikuláše, ale cesta odsud, se místy cestou ani nazývat nedá.
Takže teď už jenom mít štěstí na počasí a můžete nahoru!
Dne 28. 3. 2009 byla na Krudumu umístěna nová vrcholová kniha. Nachází se nahoře na ochozu v plechové schránce spolu s razítkem a instalovali ji sem při svém prvním jarním vejšlapu sokolovští turisté.
Použité zdroje:
Ing. Luděk Jaša "Krudum - historie bájné hory a jejího okolí", Fornica Publishing 2007
Arnika 12/1979

Na vrcholku Krudumu - právě odsud je krásná vyhlídka ! (září 2003) Cesta od Hruškové na Krudum (září 2003) Francouzský kámen na Krudumu (září 2003) Francouzský kámen (červenec 2001) Krudum v noci Studánka na Krudumu Duha nad Krudumem Západ slunce z Krudumu Vše, co zbylo z rozhledny na Krudumu (duben 2005) Vyhlídková plošina na Krudumu (červenec 2008) Pohled z rozhledny na Krudumu směrem na kostel sv. Mikuláše (červenec 2008)
Již neexistující Kempfova rozhledna na Krudumu

Otevření rozhledny na Krudumu tenkrát a dnes (15. 10. 2008) Starostové Jakobec, Hlavsa, zástupkyně Krásna, hejtman Pavel a 
starostka Vildumetzová střihají pásku (15. 10. 2008) Hejtman se starosty na rozhledně (15. 10. 2008) Otevření rozhledny shora (15. 10. 2008)
GPS - rozhledna : N 50° 08.256´ E 12° 43.762´
( Elipsoid: WGS 84, formát souřadnic: hddd°mm.mmm´ )

GPS - výhledový vrchol : N 50° 08.458´ E 12° 43.516´
( Elipsoid: WGS 84, formát souřadnic: hddd°mm.mmm´ )
Související odkazy:
článek Petra Hereita ze Západočeského muzea Plzeň - "Krudum v pravěku a raném středověku"
Pověsti o Krudumu
Kostel svatého Mikuláše
Zaniklá obec Třídomí
Buková
Kozák
Křížky
Lesný
Lysina
Podhorní vrch
Stolec
Stránisko
Uhelný vrch

Poslední aktualizace: