Trať Nové Sedlo-Krásný Jez

Zarostlá trať v roce 2003 Co znak znázorňuje Trať č. 144 z Nového Sedla do Krásného Jezu je provozována v současnosti pouze v okleštěné podobě. Vlak jezdí z Nového Sedla do Lokte a zpět. Do prosince roku 2003 provozovaly ČD náhradní dopravu takzvanými vlakobusy, které jezdily z Lokte do Krásna, některé až do Bečova. V současnosti však tyto spoje zůstaly zachovány pouze z Horního Slavkova do Bečova v počtu tří a zpátky čtyř autobusů.
Několikrát se už sice otevírala otázka jejího opětovného otevření. Zájem měla např. firma Viamont, provozující trať Sokolov - Kraslice, ale kvůli nemalým finančním nákladům na rekonstrukci, zůstane projížďka vlakem, po téhle nádherné trati asi navždy už jen ve vzpomínkách pamětníků.
Je to velká škoda, protože celá trať je unikátní a velmi krásná. Začíná v nadmořské výšce 480 m n/m v Krásném Jezu, odkud vystoupá do první stanice Ležnice, která je nejvýše položená, a to 620 m n/m. Poté trať začne postupně klesat přes Horní Slavkov, do Lokte, na nadmořskou výšku 394 m n/m. Celkový sklon trati je 32 promile. Úsek z Krásného Jezu do Lokte je dlouhý 15 km, prochází sedmi stanicemi, přes 11 mostů a čtyřmi tunely.
První snahy o připojení města Loket na nově vznikající Buštěhradskou dráhu se začaly objevovat už v roce 1846. Nepřály jim ovšem ani představitelé této společnosti, ani blížící se hospodářská krize rakousko - uherské monarchie.
Situace se zlepšila až díky zákonu č. 42 o drahách nižšího řádu z roku 1875. Už o rok později podepisuje Loket smlouvu s inženýrem Böhmem a Hermannem Schwindem, kteří se v ní zavazují k výstavbě trati mezi Novým Sedlem a Loktem na vlastní náklady.
Trať byla postavena za necelých 9 měsíců, a tak po ní mohl 15. 10. 1877 vyjet první vlak. Napojení na Buštěhradskou dráhu přivítali nejen cestující, ale též zdejší podniky ( loketská porcelánka Springer und Company, Redlerova cihelna v Loučkách ) a doly hnědouhelné pánve, kterým se díky ní otevírala nová odbytiště.
12. 10. 1899 byly zahájeny práce na jejím pokračování z Lokte do Krásného Jezu. Dělníci se prokousávali náročným horským terénem, museli postavit 4 tunely, 4 velké kamenné viadukty a ocelový most přes Ohři.
První pracovní vlak projel 12. 11. 1902, slavnostní zahájení dopravy se uskutečnilo 7. prosince téhož roku.
V 50. letech nabývá, v souvislosti s těžbou uranu, dráha na významu. Ve Slavkově a Ležnici jsou kvůli uranu zřízeny rozsáhlé vlečky.
90. léta 20. století jsou pro trať naopak léty úpadku. Technický stav v úseku Krásný Jez - Loket se neustále zhoršuje, až zde České dráhy k 1. 6. 1997 zavádí dlouhodobou výluku. Poslední vlak z Krásného Jezu do Lokte projel 31. 5. 1997.

V roce 2003 se v tisku poprvé objevily informace o snaze zprovoznit trať alespoň pro jakési šlapací drezíny. Pracovní skupina, která s myšlenkou velodráhy Loket - Horní Slavkov přišla, spoléhá na vliv loketského senátora a místostarosty Jana Hadravy, který by jí měl pomoci z říše snů do reality. Žáci SPŠ Loket připravili návrh na využití velodráhy. Měla by se využívat od dubna do září v úseku Loket - Horní Slavkov, kde by si zájemci šlapadlo za cca 80 Kč vypůjčili a dojeli s ním do cílové stanice. Počítá se s také s využitím nádraží v Horním Slavkově jako výpravny, úschovny, občerstvení a muzea. Trať by ovšem musela být ČD zrušena a převedena.
Podrobnosti o celém projektu byly zveřejněny v brožuře, která byla rozdávána zájemcům během prezentace prvních dvou prototypů šlapadel. Ta proběhla v sobotu 9. 10. 2004 ve stanici Loket předměstí a zúčastnění se mohli na šlapadlech zadarmo svézt.
Já osobně jsem vyzkoušel oba typy šlapadel a mohu říct, že na dvoukole, které vlastně jede po kolejích na pneumatikách a drážní podvozek ho na nich pouze přidržuje se jelo překvapivě lehce. Druhé vozítko, kde pohon obstarávala hnaná zadní osa mělo pouze jeden převod a šlapalo se na něm obtížněji. Na výhybkách a křížení vypadávalo a po dvou hodinách provozu již mělo zničenou brzdu.
Je pravděpodobné, že technické problémy šlapaček by se jistě vychytaly, ale z ekonomického hlediska nevěřím v uskutečnění tohoto projektu.

Pod loketským hradem byly představeny 2 typy šlapadel (říjen 2004) Detail pohonu dvoukola, které jezdilo lépe (říjen 2004) Loketská velodráha - sen, nebo skutečnost ? (říjen 2004)

Druhou alternativou na přežití trati, alespoň v nějaké podobě, je snaha starosty Horního Slavkova Petra Hanzíka, přestavět trať v unikátní cyklostezku ( v tisku poprvé zveřejněno v červenci 2004 ). Díky penězům z EU, které si od tohoto projektu jeho iniciátoři slibují, by měly přežít i cenné technické památky na trati. Tato iniciativa je podporována i některými radními v Lokti. Pokud by k vytrhání kolejí a vyasfaltování trati došlo, Loket by si vyřešil jeden z palčivých problémů, kterým je neexistující chodník do Údolí.
Asfaltová cesta by měla sloužit nejen chodcům a cyklistům, ale také inline bruslařům a v zimě též milovníkům běžek. Náklady na její vybudování se odhadují na 37 miliónů korun.
Výhodou, oproti projektu velodráhy, je postatně širší využití a zanedbatelné náklady na provoz. Pořizovací náklady by ovšem byly obrovské !

V dubnu 2005 se v Sokolovském deníku objevuje anketa "Jak využít trať ?" Z ní vyplývá, že převážná většina hlasujících lidí, si nejvíce přeje obnovení železniční dopravy.
7. 8. 2005 uspořádala Hospodářská a sociální rada Sokolovska (HSRS) v Sokolově konferenci, která se zabývala otázkou budoucnosti trati. Zúčastnili se jí starostové okolních obcí, místní poslanci, zástupce GŘ ČD, zástupce státní organizace Správa železničních dopravních cest (SŽDC), která je vlastníkem trati a také spolek Loketské místní dráhy, který chce trať získat, opravit a provozovat alespoň v okleštěné podobě. Za tímto spolkem stojí firma Railtrans, která ústy svého jednatele - Petra Šimrala prohlásila, že má síly a prostředky na zastavení devastace trati.
Se zprovozněním trati v jakékoliv podobě ovšem nesouhlasí starostové, kteří se obávají její nerentabilnosti a za nejlepší řešení problému považují vytrhání kolejí a stavbu cyklotrasy.
Účastníci konference se nakonec dohodli na vytvoření pracovní skupiny, která shrne všechny údaje o případném dalším využití tratě a na podzim je předloží odborníkům k dalšímu posouzení. Členové komise zároveň oznámili, že budou usilovat o zapsání trati mezi technické a kulturní památky, čímž by starosti o její údržbu převzal stát.

Koncem roku 2005 se v MF DNES objevil článek s názvem "Loktem zase budou jezdit vlaky", ve kterém se píše o plánovaném zprovoznění 800 metrů dlouhého úseku ze stanice Loket, přes Ohři do Lokte - předměstí. Podle R. Koutného je zajištěno 2,1 milionu korun na výměnu kolejí a celkovou opravu úseku, takže by od další změny jízdních řádů (tj. v prosinci 2006) měl vlak z Nového Sedla končit až v Lokti na předměstí. ČD si od tohoto kroku slibují lepší návaznost na autobusy do Horního Slavkova, rozhodně to však neznamená, že by se uvažovalo o zprovoznění celé trati.
Všichni hráči, kteří by měli rozhodnout o jejím dalším osudu, nadále trvají na svých představách. HSRS by měla vydat doporučení do konce února 2006 a přiklání se údajně k zachování kolejí, obě zúčastněná města by z trati zase chtěla co nejrychleji cyklostezku.

Koncem ledna 2006 se v Sokolovském deníku objevila informace, že stát chce trať prodat za 17 milionů korun, čímž by došlo k jejímu faktickému zrušení. S tím ovšem zásadně nesouhlasí Karlovarský krajský úřad.
Zmíněná cena by vystavila stop i projektu cyklostezky, protože ta není ve scénáři cyklotras Karlovarského kraje, a tak by si ji pod svá křídla musel vzít někdo jiný. O této eventualitě uvažoval Horní Slavkov, jak ovšem sdělil jeho starosta Petr Hanzík, jen pod podmínkou, že trať bude zadarmo. Za 17 milionů o tom prý nebude ani uvažovat.

7. 2. 2006 zveřejnila MF DNES stanovisko dopravní komise HSRS, která doporučuje trať za 33 milionů, alespoň částečně opravit, aby po ní mohly jezdit nepravidelné turistické vlaky. Komise tímto zamítla zbylé dvě varianty, jak přestavbu na cyklostezku za 37.5 milionu, tak zprovoznění pro běžné cestující za 214 milionů. Provozování opravené trati by podle představ komise měla mít na starosti obecně prospěšná společnost, jejímiž členy se mají stát Loketské místní dráhy, Bečov a Horní Slavkov. Podle R. Koutného, který je předsedou komise HSRS a zároveň technickým náměstkem SŽDC je možné, že do společnosti vstoupí také SŽDC, která by jako vklad do spolku věnovala právě opuštěnou trať, čímž by byl vyřešen problém vysoké kupní ceny.
Podle Sokolovského deníku slíbil náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek, při své poslední návštěvě Sokolova, že do tří měsíců osloví všechny instituce a Karlovarský kraj, aby definitivně rozhodly. Sám prohlásil, že existuje pouze jedna dobrá varianta a tou je obnovení provozu. Jeho návrh pak je, zahrnout opravu trati do programu Evropské unie.

25. 9. 2006 informoval Sokolovský deník o rozhodnutí zastupitelstva Horního Slavkova požádat o převod trati na město. Jak je zřejmé z výše uvedeného, má ovšem Horní Slavkov zájem pouze o převedení bezúplatné. Rozhodnutí zastupitelstva vysvětluje starosta Hanzík slovy "Že by se nechtěl dožít toho, aby až se změní zákon a trať bude možné získat zdarma, o ni Slavkov neměl zažádáno."
Pokud by Horní Slavkov rozkradenou trať skutečně získal, byl by její osud zpečetěn a my bychom se mohli těšit na zajímavou cyklostezku.

10. 12. 2006
Od neděle 10. 12. 2006 jezdí vlak do stanice Loket - předměstí. České dráhy zprovoznili tento osmisetmetrový úsek opuštěné trati nákladem 2,7 milionu korun.
Hlavním důvodem prodloužení byla zlepšená návaznost na autobusové spoje do Horního Slavkova.
Související odkazy:
Trať Karlovy Vary - Mariánské Lázně

Poslední aktualizace: