Vítkov - Wudingrün

Vítkov Co znak znázorňuje Bývalá obec Wudingrün ( také Wittichengrün, nebo Butichangrün ) stála sice za dnešními hranicemi Slavkovského lesa, svým osudem však k ostatním zaniklým obcím tohoto regionu rozhodně patří. Starobylá osada, s názvem po svém německém zakladateli, se rozkládala podél původního koryta Lobezského potoka, na staré kupecké cestě. Ke svému českému názvu Vítkov přišla v roce 1923, s původním názvem však český ekvivalent nemá nic společného.
První písemná zpráva o obci je z roku 1454, kdy patřila k majetku Šliků.
V roce 1491 převzal část statků pod svou správu Loket.
Kolem roku 1525 měl Vítkov 12 větších usedlostí a patřil tak ke středně velkým vesnicím své doby. Nejvýznamější stavbou byl tehdy Vítkovský hamr, který patřil mezi nejstarší, písemně doložené hamry Sokolovska. Vzhledem ke vzrůstajícímu objemu těžby rud, zvláště pak cínu, bylo potřeba stále většího množství železných nástrojů a proto vzniklo podél Lobezského potoka hamrů hned několik. Proudící voda potoka roztáčela mlýnské kolo, které uvádělo do pohybu obrovské kladivo a to rozkovávalo vytavené železné hroudy na základní tvary železa. Ty se pak dále vykovávaly až do finální podoby potřebných nástrojů své doby. Vítkovský hamr, který byl nejméně 130 let v držení zdejšího rodu Höferů, fungoval až do roku 1785, kdy byl přestavěn na mlýn a posléze sloužil jako výletní hostinec "Hammerl"
Po roce 1620 byl Vítkov zkonfiskován jak odbojným loketským měšťanům, tak sokolovským Šlikům a obec získali Nosticové.
Během třicetileté války procházela Vítkovem několikrát císařská vojska a 25. 7. 1647 se u sedláka Schreitera dokonce ubytoval císař Ferdinand III.
Obyvatelstvo se živilo převážně dobytkářstvím a zemědělstvím. Pěstovalo se zde obilí, brambory, ale také chmel.
Od poloviny 18. století se Vítkov rozrůstal. V roce 1785 je zde uváděno 32 popisných čísel.
Od roku 1835 zde fungovala škola, kterou kolem roku 1860 navštěvovalo více jak 80 žáků ( včetně žáků ze sousední Ovčárny ). Nová, patrová škola byla postavena v roce 1893. V té době je zde již 64 domů a 446 obyvatel.
Úřední sčítání v roce 1910 již eviduje 559 obyvatel v 76 domech. Důvodem růstu počtu obyvatel byl zejména dostatek pracovních příležitostí, zejména v rozvíjejícím se uhelném průmyslu.
Uhlí se v okolí Vítkova dobývalo již od druhé poloviny 19. století, prvním významným hlubinným dolem byl ale až Štěstí Požehnání ( Glücksegenzeche ), otevřený v roce 1897. Uhlí se z hlubiny dopravovalo 1600 metrů dlouhou jednokolejní podzemní lanovkou k třidírně, odkud putovalo vytříděné po železniční vlečce k trati do Dolního Rychnova. Kolem roku 1900 zde pracovalo asi 160 lidí. Důl byl uzavřen v roce 1924.
Dalším významným provozem, zaměstnávajícím větší počet obyvatel byl vítkovský kamenolom. Také jeho vznik spadá do druhé poloviny 19. století, svůj největší rozvoj však zaznamenal na počátku století dvacátého, kdy se kámen z něho používal jako základní surovina k regulačním pracem na březích řeky Ohře, v úseku Černý mlýn - Královské Poříčí. Kamenolom fungoval až do počátku 21. století.
V roce 1892 bylo ve Vítkově založeno zemědělské kasino, čítající 50 členů a v roce 1897 spolek dobrovolných hasičů, který měl 34 členů.
Život na vsi byl koncem 19. století podstatně rušnější než je dnes. Jen pro ilustraci: ve Vítkově byly v této době 2 mlýny s pilou, 2 cihelny, 3 hostince, 2 řezníci, 3 pekaři, 3 ševci, krejčí, kolář, podkovář a šindelář.
Počátkem století dvacátého zde byly otevřeny 3 koloniály.
Z I. světové války se zpátky domů nevrátilo 14 mužů, k uctění jejichž památky zde byl postaven pomník.
Dvacátá léta 20. století s sebou přinesla zvýšený zájem o sport a turistiku, z kterého profitovalo celé údolí Lobezského potoka. V zimní sezóně projížděl Vítkovem autobus ze Sokolova do Čisté, kam mířili lyžaři a sáňkaři, v předvánočním čase pak výpravy, které jezdily obdivovat proslulý mechanický betlém do nedalekého Medvědího mlýna ( Bärenmühle ). V létě pak romantické údolí hojně navštěvovali pěší turisté, kteří nacházeli občerstvení i v dalších mlýnech stojících na březích Lobezského potoka. Nad Medvědím mlýnem stál mlýn Lobezský ( Lobsmühle ), Kamenný ( Steinmühle ) a Schrammův ( Schrammmühle ). Ve 30. letech byla silnice Sokolov - Čistá, procházející Vítkovem rozšířena a opravena.
V roce 1932 byla postavena stylová horská "Frankova bouda ( Frankbaude )", která stojí dodnes a v kraji se jí neřekne jinak, než "Frankárna". Její lidový název však nesouvisí s nechvalně proslulým K. H. Frankem, který byl knihkupcem v Lokti, ale s jakýmsi vrchním číšníkem Frankem z Karlových Varů, který si ji nechal postavit.
Maximálního počtu obyvatel dosáhl Vítkov v roce 1936, kdy zde žilo 565 lidí v 82 domech a do třech tříd místní školy docházelo 111 žáků.
II. světová válka byla ještě krvavější než první a domů se z ní nevrátilo 25 vítkovských mužů. Po jejím skončení, se podobně jako v jiných místech zdejšího kraje, podstatně změnila skladba obyvatelstva. Opuštěné domy po odsunutých Němcích dostali Češi a Slováci a díky tomu, že obec těsně unikla začlenění do vojenského výcvikového prostoru Prameny, mohlo zde být v březnu 1946 zahájeno české vyučování.
Období kolektivizace v padesátých letech se notně podepsalo na dobře fungujícím zemědělství. JZD zde bylo založeno 21. 4. 1950 a již o rok později byl vybudován velký společný kravín. Družstvo však v roce 1961 zaniklo.
Po četných katastrálních přesunech byl Vítkov k 1. 4. 1976 definitivně připojen k Sokolovu. V té době už ovšem bylo rozhodnuto o jeho totální likvidaci v souvislosti s otevřením povrchového dolu Michal, který zahájil těžbu v květnu 1979. Jeho otevření si vyžádalo nejen vykoupení domů bývalého Vítkova, ale také nákladné přeložení koryta Lobezského potoka a stavbu nové silnice do Hruškové. Lom byl vytěžen v roce 1988, poslední domy nebohého Vítkova však vzaly za své někdy kolem roku 1982.
V současnosti je na ploše bývalého Vítkova vodní plocha, vzniklá rekultivací bývalého lomu Michal, který byl zatopen a slouží jako koupaliště pro Sokolov a okolí.

Vodní nádrž Vítkov (září 2003)
GPS : N 50° 09.590´ E 12° 41.225´
( Elipsoid: WGS 84, formát souřadnic: hddd°mm.mmm´ )
Související odkazy:
Zaniklá obec Litrbachy - Čistá
Zaniklá obec Třídomí
Zaniklá obec Krásná Lípa
Zaniklá obec Vranov

Poslední aktualizace: