Vranov - Frohnau

Vranov kolem 30. let 20. století Co znak znázorňuje Bývalá obec Vranov stála na náhorní planině kolem silnice z Rovné na Podstrání, v místech, kde nyní odbočuje zelená turistická značka ze silnice na polní cestu, k zemědělskému letišti (viz Trasa č. 1 "Z Lokte na Kladskou a zpět") .
Pojmenována byla svými zakladateli, slovanskými osadníky, pravděpodobně podle staročeského jména Wran. Z názvu Wranow vycházel i pozdější německý název Frohnau.
První písemná zpráva o obci je z roku 1246, kdy král Václav I. propůjčil vranovský kostel řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Podobně jako jiné obce Slavkovského lesa je i Vranov uveden v seznamu leuchtenberských lén. Tato bavorská šlechta propůjčila jednu jeho část svému sousedovi A. Plikovi, který sídlil na nedalekém, dnes již zcela zaniklém, hrádku Plikenštejn.
K Vranovu patřily ještě samoty Schramm, Steinmühle, Gaberlhauser a Am Bündl. Od roku 1542 až do konce 16. století patřil Vranov rodu Šliků, poté hejtmanovi loketského kraje Jobstu Thüsellovi z Daltic. V roce 1612 jej získali Štampachové, kteří však museli po roce 1628 opustit kvůli svému vyznání Čechy a tak ho prodali správci sokolovského panství. Tomu patřil až do poloviny 17. století, kdy ho koupil Adam Melchior z Mossernu, který ho v roce 1677 směnil s Nostici za jiné statky. V té době měl Vranov přibližně 60 domů. Nosticové Vranov vlastnili až do roku 1850, kdy se stává samostatnou obcí.
V roce 1840 zde bylo evidováno 531 obyvatel v 73 domech, na konci 19. století zde stálo dokonce 82 domů. Zhruba v této době ovšem rozkvět končí a obyvatel začíná ubývat. Většina lidí odchází za snadnějším živobytím do průmyslového Sokolova, či lázeňských měst. Přesto zde právě v této době, v roce 1891 vzniká zemědělské kasino a v roce 1893 je založen hudební a pěvecký spolek. Od roku 1896 fungovala v obci pošta a spolek dobrovolných hasičů, čítající 90 členů.
Na počátku 20. století je zde evidováno 362 obyvatel v 73 domech, v roce 1936 je to 327 obyvatel a v roce 1939 už jen 282 obyvatel.
K nejvýraznějšímu úbytku pak došlo po II. světové válce, kdy byla většina obyvatel německého původu odsunuta a jelikož již bylo zřejmé, že zde vznikne vojenský újezd, nebyl Vranov dosídlen českým obyvatelstvem.
Podobně jako tomu bylo jinde, dostala starobylá obec největší a poslední ránu po svém začlenění do vojenského újezdu Prameny v letech 1949 - 1954, kdy byla srovnána se zemí. Katastr obce patřil po zrušení VÚ nejdříve ke Kostelní Bříze, poté od roku 1969 k obnovené "socialistické vesnici" Rovná.
Nejvýznamnější památkou bývalé obce Vranov byl kostel svatého Jakuba Většího z 1. poloviny 13. století se zvonicí a dvěma velkými zvony. Na obraze na hlavním oltáři byl zachycen ukřižovaný Kristus se dvěma lotry. K vnitřnímu vybavení patřila i socha Panny Marie s Ježíškem v růžovém věnci, kde byly jednotlivé růžičky vytvořeny z větších a menších skleněných perel. Kostel byl ze dvou stran obklopen hřbitovem, v jeho blízkosti stávala fara a socha svatého Jana Nepomuckého. V centru obce byla škola, původně z roku 1811, později přestavovaná a v roce 1876 zvýšená o patro. U ní stál pomník obětem 1. světové války.
K nejznámějším rodákům patřil hudební pedagog a skladatel Josef Lugert (1841-1928), který působil jako profesor na konzervatoři v Praze a v roce 1876 se stal inspektorem státních hudebních škol. J. Lugert napsal několik hudebních učebnic, klavírní a komorní skladby, serenády a také symfonii.
Dalším významným rodákem z Vranova byl hoteliér Josef Hammerschmid, který po svém otci zdědil významný hotel "Stadt Weimar (Město Výmar)" v Mariánských Lázních (dnes Kavkaz). V tomto paláci obdivoval kdysi Goethe mladičkou Ulriku von Lewetzow, jež ho zdědila po smrti své matky.
Byl to právě vranovský rodák, kdo v tomto významném hotelu několikrát na přelomu 19. a 20. století hostil anglického krále Edwarda, který si jeho služby pochvaloval a štědře je platil.
Ze starobylého Vranova zbyly jen zarostlé základy (duben 2004) Vranov - klenba zatopeného sklepa (duben 2004)
GPS : N 50° 06.102´ E 12° 41.087´
( Elipsoid: WGS 84, formát souřadnic: hddd°mm.mmm´ )

Související odkazy:
Rovná
Zaniklá obec Ebmeth (Rovná)
Zaniklá obec Litrbachy - Čistá
Zaniklá obec Třídomí
Zaniklá obec Krásná Lípa
Zaniklá obec Vítkov
Zaniklá obec Lobzy
Zaniklá obec Smrkovec
Trasa č. 1 "Z Lokte na Kladskou a zpět" .

Poslední aktualizace: