Slavkovský les
Zkamenělá svatba
Do Hanse Heilinga (alias Jana Svatoše), knížete duchů zdejšího kraje se kdysi zamilovala víla z Ohře. Zasvětila
jej do tajů a kouzel a vyučila ho v čarování a magii. Jen jediné nemohla Hansovi dát - lidskou lásku. Stýskalo se
mu po lidském citu, a tak milou vílu opustil a vrátil se zpět mezi lidi. Netrvalo dlouho a milý Hans se zamiloval.
Jeho dívka byla krásná, její otec bohatý a pyšný. Aby se předvedl, rozhodl se, že uspořádá dosud nevídanou svatbu,
přímo pod širým nebem, na louce u břehu řeky Ohře. Marně jej nebohý Hans prosil, ať své rozhodnutí odvolá,
uvědomujíc si, co může způsobit žárlivá, opuštěná víla, tchán si prosadil svou.
Nadešel den svatby. Svatebčané byli vyšňořeni, nevěsta zářila, jen ženich byl jaksi zamlklý a smutný. Když kráčeli
ke knězi, aby si řekli své ano, vynořila se z Ohře nádherná víla a mávla kouzelným proutkem.
Od té doby se tyčí u Doubí mohutné kamenné sousoší Svatošských skal, v upomínku na lidský nevděk a nevěru.